Antimonii: Erod versijoiden keskes
Südäimišt om heittud Ližatud südäimišt
+ Periodine tablut |
pEi ole vajehtusen ühthevedoid |
||
Rivi 3:
'''Antimonii''' (''Sb'' — ''stibium'' latinan kelel) om 51nz' himine element [[Himižiden elementoiden periodine tablut|himižiden elementoiden periodižes tabludes]]. Sen sijaduz om videnden gruppan päalagruppas, tabluden videndes periodas.
Antimonii om tutab ristituile lujas amu.
== Fizižed ičendad ==
Puhtaz antimonii om hoštai [[metalloid|metalloid (pol'metall)]] siniženke ližamujunke. Antimonijal om mugažo [[metall]]oiden ičendoid. Tetas nell' metallišt allotropišt modifikacijad erazvuiččil painuzil i koume amorfišt (poukahtuzsubstancii, must i pakuine).
Atommass — 121,760. Ninevuz (normaližiš arvoimižiš) — 6,697 g/sm³. Suladandlämuz — 903,
Londuseline antimonii kogoneb kahtes stabiližes izotopaspäi: <sup>121</sup>Sb (57,36%) i <sup>123</sup>Sb (42,64%). Sen ližaks, 35 ratud radioaktivišt izotopad oma olmas 103..120, 122, 124..139 atommassanke, i niiden 29 izomärad.
== Kävutand ==
Ottas kävutamižhe antimonijad [[elektronik]]as tobjimalaz.
== Irdkosketused ==
| |||